| nemilovat knihy znamená nemilovat moudrost. nemilovat moudrost však znamená stávat se hlupákem. Jan Amos Komenský
|
Víkendový kurz tvůrčího psaní hravě
Třeba máte talent, třeba máte chuť nebo potřebu napsat příběh, povídku, román … Právě proto se knihovna rozhodla využít nabídku paní Mgr. Pavly Trnkové a začátkem března 2019 uspořádá v knihovně víkendový kurz tvůrčího psaní. Autorka kurzu je zkušená lektorka, jak se můžete přesvědčit na adrese http://www.acz-kurzy.cz/tvurci-kurzy/tvurci-psani-hrave-s-pavlou-trnkovou.
Během kurzu budete mít možnost potkat lidi se stejnou krevní skupinou a ve vzájemné inspiraci tvořit a sdílet první literární počiny. Společně si budete hrát se slovy, zvuky i smysly a pozorovat, jak Vám tyto podněty pomáhají v tvůrčím procesu.
Kurz je určen jak pro ty, kteří nikdy nic nenapsali, tak i pro ty, kteří teprve sbírají odvahu vynést na světlo světa ze šuplíků svá již hotová dílka.
Přesný termín a podmínky zjistíte v lednu v knihovně a na jejích webových stránkách. Přijďte si pro přihlášku a informace.
Výstava
V srpnu jsme si připomněli výročí polického rodáka Václava Luňáčka, který se narodil 31. 8. 1867 a zemřel před 70 lety 14. 10. 1948 v Polici nad Metují. Připomeneme si ho malou výstavkou na chodbě před knihovnou během října.
Připomínka jednoho stoletého výročí
Jaromír Jech
Narozen 27. 8. 1918 ve Václavicích (okr. Benešov), zemřel 19. 9. 1992 v Říčanech (okr. Praha-východ).
PhDr., CSc. Spisovatel, etnograf, folklorista.
Spisovatel, odborný publicista, vědec v oboru folkloristiky a etnografie, pedagog. Studoval 1937-39 a 1945-48 slavistiku a germanistiku na Filozofické fakultě UK v Praze a na univerzitě v Basileji (1946-47). V letech 1942-53 byl středoškolským profesorem, od r. 1954 vědeckým pracovníkem Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV v Praze, 1965-72 jeho ředitelem. Badatelský zájem soustředil na lidovou prozaickou tradici a pohádky. Připravoval přehledy a výbory pohádek, např. Pohádky bratří Grimů (1961), Maďarské lidové pohádky (1966), Zpívající lipka (1961, 1984) a sám také pohádky tvořil. Připravil rukopis "Krakonoš, vyprávění o vládci krkonošských hor", kde na 105 rukopisných stranách a se 121 ukázkami z děl různých autorů ukázal Rýbrcoula- Krakonoše. Zanechal bohatý literární odkaz. Napsal kolem 300 článků, studií, knih, zpráv a recenzí, z nich mnohé vyšly v cizině. Z osobních styků s Josefem Štefanem Kubínem vznikla kniha "J. Š. Kubín Na dobrou paměť". Nebyla to náhoda, že v Pasekách nad Jizerou získal chalupu po Věnceslavu Metelkovi, a že postava tohoto písmáka a zakladatele krkonošského houslařství ho inspirovala k napsání knihy "Ze života zapadlého vlastence".
Tolik uvádí Kartotéka výročí regionálních osobností Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové: https://aleph.svkhk.cz/F/?func=direct&doc_number=000052996&local_base=hka10&format=999.
My si tohoto autora připomínáme hlavně proto, že je pokračovatelem díla J. Š. Kubína. Po padesáti letech po Kubínovi vyšla kniha Lidová vyprávění z Kladska, kterou „z úst lidu zapsal Jaromír Jech“. Také tato knížka obsahuje lidová vyprávění z Českého koutku v Kladsku a českého Machova.
Ve fondu knihovny najdete i další knížky, např. výše zmiňovanou Věnceslav Metelka, ze života zapadlého vlastence (z rukopisné pozůstalosti vybral, uspořádal, textologicky připravil a slovem doprovodil J. Jech. Ilustroval Cyril Bouda) nebo Kde na jabloních harmoniky rostou (dokumenty ze života písmácké a houslařské rodiny). Rukopis Krakonoš se dočkal vydání v nakladatelství Plot až v roce 2008. Titulní stránka uvádí: „Vyprávění o vládci Krkonošských hor od nejstarších časů až po dnešek shromáždil a slovem doprovodil Jaromír Jech“. Dětem jsou určeny pohádky Z Krakonošovy mošny, Žerty s hastrmany a čerty nebo Krkonošské pohádky. Třeba si knížky Jaromíra Jecha najdou nové čtenáře.