Noc s Andersenem 2019

Napsal Kateřina Boučková na . Odesláno do Oddělení pro děti

NOC S ANDERSENEM PO PATNÁCTÉ A PŘESTO POPRVÉ

…každý rok se sejdeme v jiné sestavě a s jiným programem. Opět proběhl výběr dětí ze třetích tříd – celkem 20 - na základě přečtené knihy a nejlépe zodpovězených otázek. Velké poděkování patří paní učitelce Mgr. Pátkové a paní učitelce Mgr. Kulhánkové za ochotu a spolupráci. Program se letos měnil a upravoval na poslední chvíli, což nebylo způsobené lhostejností a leností knihovnice J, ale dopisem, který nám ráno v den konání Noci dorazil do knihovny.

V pátek 29. 3. jsme se v knihovně sešli v 17:30 hodin a po uvítání se děti dozvěděly o dopise, který se v knihovně objevil, a v němž nás neznámý pisatel žádá o pomoc při hledání ztracené knihy. Ztráta byla o to smutnější, že se jednalo o nejstarší knihu z polické knihovny, vydanou roku 1819!

Neznámý nám zanechal v knihovně mapku s vyznačenými stanovišti. Vydali jsme se tedy (autobusem) na místo prvních dvou stanovišť, která byla v Suchém Dole. Za splnění úkolů a pomocí indicií děti získaly první dvě písmena z názvu místa, kde má být kniha ukryta. Pokračovali jsme k Čertovce a k Suchodolské kapličce, kde nás čekal poustevník s dalšími úkoly. Po získání dalších dvou písmen děti začaly tušit, kam nás ztracená kniha vede. Ještě jsme ale museli vyrazit k Cikánce, kde jsme opět získali písmeno a opekli buřty. Poslední zastavení pro písmenko bylo v Polici v ulici Pod Klůčkem. Zde už jsme najisto pomocí dalšího písmene poskládali slovo KLÁŠTER.

V potemnělém a ponuře osvětleném klášteře na nás čekal mnich benediktýnského řádu – bratr Jiří a správce zdejšího kláštera. Mnichovi jsme pomohli s jeho nekonečnou prací opisování knih a za pomoc získali nápovědu, která nás dovedla do klášterního archívu. Zde jsme objevili ztracenou knihu. S oběma pány jsme se rozloučili a doputovali zpět do knihovny. Výprava byla úspěšná a ztracená kniha se vrátila tam, kam patří.

Před spaním jsme ještě tvořili a iluminovali písmena, ze kterých vznikl nápis NOC S ANDERSENEM 2019. Okolo půlnoci jsme po čtené pohádce postupně usínali. Ráno po snídani jsme se rozešli domů.

Noc s Andersenem byla nabitá programem, se kterým velice ochotně pomohli a jmenovitě velký dík patří Ivetě Vítkové (za dopis a indicie) ze Suchého Dolu a Šárce Vávrové (za zvídavé otázky týkající se písma a knih, za ukázku pergamenu a domácích zvířat) ze Suchého Dolu, Evě Řehákové (za originálně předané písmenko), Romanu Pavlínkovi (za přístup do kláštera, úpravu potřebných prostor, pomoc a ochotu), Jirkovi Obstovi (za herecké výkony v roli poustevníka a mnicha) a Frantu Žilákovi (za přípravu ohniště a dodání dřeva).

Zde je několik obrázků

Budeme se těšit zase za rok – pošestnácté a přesto poprvé…