Přístup do databáze ektronických zdrojů ANNOPRESS

Napsal Věra Plachtová na . Odesláno do Stalo se v knihovně

V knihovně chceme našim čtenářům a uživatelům poskytovat stále kvalitnější služby, a proto se knihovna přihlásila do projektu VISK8-A - multilicenční zpřístupnění českých elektronických informačních zdrojů prostřednictvím databáze ANOPRESS.

Databáze obsahuje články a zprávy z deníků, týdeníků a ostatních periodik, přepisy rozhlasových a televizních pořadů, obsah vybraných zpravodajských a informačních serverů od roku 1996 do dnes. Vyhledávání probíhá zadáním libovolných klíčových slov, slovních spojení či tematického dotazu. Články z denního tisku jsou přístupné již od 7.00 hodin v den vydání.

Tato služba je finančně náročná a je možná jen díky grantu, kdy Národní knihovna žádala o multilicenci pro více přihlášených knihoven a ještě získala množstevní slevu ve výši 36 %.

Díky získané licenci máme přístup do ON-LINE mediální databáze pro 1 uživatelské jméno z 1 počítače – konkrétní IP adresy. Čtenář může využít databázi po registraci, kterou provede přítomná knihovnice. V jednom okamžiku je možný přístup jen z jednoho počítače.

Nabízíme čtenářům úplně novou službu a věřím, že se ji společně naučíme využívat. Jako první výstup jsme použili fotokopii článku z Novin Chrudimska z 22. 5. 1999 pro článek o osobnosti Policka pro tento měsíc (viz čerpané zdroje). Záběr excerpovaných zdrojů, tj, novin, časopisů, ale i TV, rozhlasu a internetových webů, je veliký. Průběžně se s nimi budeme na stránkách měsíčníku i při vašich návštěvách knihovny a osobních konzultacích seznamovat a databázi využívat.

V databázi Anopres jsou při dotazech prohledávány z celostátních deníků: Aha!, Blesk, Haló noviny, Hospodářské noviny, Lidové noviny, Metro, Mladá fronta Dnes, Právo, Sport; z regionálních deníků Královéhradeckého a Pardubického kraje to jsou: Hradecký deník, Chrudimský deník, Jičínský deník, Krkonošský deník, Náchodský deník, Orlický deník, Pardubický deník, Rychnovský deník, Svitavský deník. S dalšími zdroji se seznámíme příště.

O kronikách…

Napsal Věra Plachtová na . Odesláno do Stalo se v knihovně

Možná vás zajímá historie, možná si rádi zavzpomínáte. Zveme vás do čítárny městské knihovny, kde si můžete posedět a vypůjčit si fotografické přílohy ke starým městským a divadelním kronikám. U fotografií jsou popisky pana Josefa Ducháče, který veškerý materiál nashromáždil. Kronikářka města by přivítala, kdybyste případně doplnili chybějící jména nebo data.


Také si zde můžete prostudovat buď naskenované anebo z počítače vytištěné jednotlivé ročníky městské kroniky od r. 1999. Dále si můžete vypůjčit přílohy současných kronik.

Kroniky od r. 2005, včetně fotografií, jsou také na webových stránkách Města Police nad Metují.


Kronikář Velkých Petrovic, pan Luboš Tér, nám věnoval oskenovanou velmi pěknou Pamětní knihu, ve které je Pamětní kniha divadelního souboru z Petrovic a Setkání rodáků při oslavě 100. výročí trvání požárního sboru.

Kromě toho nám dále věnoval (oskenované):

  • METUJ“ – orgán hasičské župy č. 20 z r. 1915

  • Hlasy z Kvíčerova“ z r. 1945

  • Kvíčerovské kydy“ z r. 1949

  • Hlasy z Kvíčerova z let 1965, 1966, 1967, 1968.

  • Petrováček“ z let 1974, 1975, 1980 a 1983.

Černá hodinka PHDr. Zlatica Zudová-Lešková CSc

Napsal Věra Plachtová na . Odesláno do Stalo se v knihovně

PHDr. Zlatica Zudová-Lešková CSc.Uź jsme se na našich stránkách zmínili o výročí, které knihovna v září oslavila a ke kterému jsme připravili několik akcí. 2. října jsme se sešli na Černé hodince – autorském večeru paní PhDr. Zlatice Zudové-Leškové, CSc. Paní doktorka nám připomněla, že jedině díky neustálému zvyšování svých znalostí a poznávání historie se můžeme orientovat v okolním světě. Můžeme se svobodně rozhodovat o svém životě. Pohovořila o svých minulých knihách a o spolupráci s nakladatelstvími při vydávání svých knih a pak nám představila svou zatím poslední knihu Zapomenutá elita: českoslovenští vojenští diplomaté v letech 1938-1945. Během prezentace dokumentů nám připomněla morální dědictví vojenských diplomatů těch let. Myslím, že tak kvalitní přednášku o naší historii (autorka nezapře své vysokoškolské působení) jsme v Polici dlouho neslyšeli. Škoda, že ji poslouchalo tak málo návštěvníků.