Víkendový kurz tvůrčího psaní hravě

Napsal Věra Plachtová na . Odesláno do Oddělení pro dospělé

Třeba máte talent, třeba máte chuť nebo potřebu napsat příběh, povídku, román … Právě proto se knihovna rozhodla využít nabídku paní Mgr. Pavly Trnkové a začátkem března 2019 uspořádá v knihovně víkendový kurz tvůrčího psaní. Autorka kurzu je zkušená lektorka, jak se můžete přesvědčit na adrese http://www.acz-kurzy.cz/tvurci-kurzy/tvurci-psani-hrave-s-pavlou-trnkovou.

Během kurzu budete mít možnost potkat lidi se stejnou krevní skupinou a ve vzájemné inspiraci tvořit a sdílet první literární počiny. Společně si budete hrát se slovy, zvuky i smysly a pozorovat, jak Vám tyto podněty pomáhají v tvůrčím procesu.

Kurz je určen jak pro ty, kteří nikdy nic nenapsali, tak i pro ty, kteří teprve sbírají odvahu vynést na světlo světa ze šuplíků svá již hotová dílka.

Přesný termín a podmínky zjistíte v lednu v knihovně a na jejích webových stránkách. Přijďte si pro přihlášku a informace.

 

Výstava

Napsal Věra Plachtová na . Odesláno do Oddělení pro dospělé

V srpnu jsme si připomněli výročí polického rodáka Václava Luňáčka, který se narodil 31. 8. 1867 a zemřel před 70 lety 14. 10. 1948 v Polici nad Metují. Připomeneme si ho malou výstavkou na chodbě před knihovnou během října.

 

Připomínka jednoho stoletého výročí

Napsal Věra Plachtová na . Odesláno do Oddělení pro dospělé

Jaromír Jech

Narozen 27. 8. 1918 ve Václavicích (okr. Benešov), zemřel 19. 9. 1992 v Říčanech (okr. Praha-východ).
PhDr., CSc. Spisovatel, etnograf, folklorista.

Spisovatel, odborný publicista, vědec v oboru folkloristiky a etnografie, pedagog. Studoval 1937-39 a 1945-48 slavistiku a germanistiku na Filozofické fakultě UK v Praze a na univerzitě v Basileji (1946-47). V letech 1942-53 byl středoškolským profesorem, od r. 1954 vědeckým pracovníkem Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV v Praze, 1965-72 jeho ředitelem. Badatelský zájem soustředil na lidovou prozaickou tradici a pohádky. Připravoval přehledy a výbory pohádek, např. Pohádky bratří Grimů (1961), Maďarské lidové pohádky (1966), Zpívající lipka (1961, 1984) a sám také pohádky tvořil. Připravil rukopis "Krakonoš, vyprávění o vládci krkonošských hor", kde na 105 rukopisných stranách a se 121 ukázkami z děl různých autorů ukázal Rýbrcoula- Krakonoše. Zanechal bohatý literární odkaz. Napsal kolem 300 článků, studií, knih, zpráv a recenzí, z nich mnohé vyšly v cizině. Z osobních styků s Josefem Štefanem Kubínem vznikla kniha "J. Š. Kubín Na dobrou paměť". Nebyla to náhoda, že v Pasekách nad Jizerou získal chalupu po Věnceslavu Metelkovi, a že postava tohoto písmáka a zakladatele krkonošského houslařství ho inspirovala k napsání knihy "Ze života zapadlého vlastence".

Tolik uvádí Kartotéka výročí regionálních osobností Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové: https://aleph.svkhk.cz/F/?func=direct&doc_number=000052996&local_base=hka10&format=999.

My si tohoto autora připomínáme hlavně proto, že je pokračovatelem díla J. Š. Kubína. Po padesáti letech po Kubínovi vyšla kniha Lidová vyprávění z Kladska, kterou „z úst lidu zapsal Jaromír Jech“. Také tato knížka obsahuje lidová vyprávění z Českého koutku v Kladsku a českého Machova.

Ve fondu knihovny najdete i další knížky, např. výše zmiňovanou Věnceslav Metelka, ze života zapadlého vlastence (z rukopisné pozůstalosti vybral, uspořádal, textologicky připravil a slovem doprovodil J. Jech. Ilustroval Cyril Bouda) nebo Kde na jabloních harmoniky rostou (dokumenty ze života písmácké a houslařské rodiny). Rukopis Krakonoš se dočkal vydání v nakladatelství Plot až v roce 2008. Titulní stránka uvádí: „Vyprávění o vládci Krkonošských hor od nejstarších časů až po dnešek shromáždil a slovem doprovodil Jaromír Jech“. Dětem jsou určeny pohádky Z Krakonošovy mošny, Žerty s hastrmany a čerty nebo Krkonošské pohádky. Třeba si knížky Jaromíra Jecha najdou nové čtenáře.