Podcast polické knihovny – Hostinec u kamenného stolu

Napsal Anna Lukášková na . Odesláno do E-literatura

Úryvky z románu Karla Poláčka Hostinec U kamenného stolu.
Většinou známe pamětnický film. Ale jaká je knížka, která vznikla v období protektorátu a pro autora vůbec nebyla samozřejmostí.

Jako autor byl uveden Vlastimil Rada, který k tomu napsal: „Někdy v roce 1940, v době, kdy knihy nearijských autorů nesměly se už vydávat, přišel ke mně tehdejší ředitel nakladatelství Borového a vyprávěl mi o Karlu Poláčkovi, kterému se tenkrát už vedlo nevalně. Musí se pro něj něco udělat, prohlásil ředitel a navrhl, abych kryl svým jménem nový humoristický román, který Poláček napíše…

Za několik měsíců obdařil mne ředitel objemným rukopisem románu…Začátek knihy prozrazoval Poláčkovu snahu přizpůsobit se mému stylu, snahu až příliš horlivou… Ale běda! Čím dále rukopis pokračoval, Poláček, stále více se uvolňující, posléze ani v nejmenším nezapíral sebe. Naopak, rozepsal se tu často volně a šťastně, opravdu poláčkovsky…

Sotva kniha vyšla, už se sypaly na ředitele dotazy o Poláčkově autorství a pan ředitel nestačil krčit rameny… Tak jsem se rychle vžíval do úlohy skutečného autora, zatímco rozruch kolem literární novinky pomalu utichal… V roli autora úspěšného románu nezůstal jsem ušetřen ničeho. Přicházeli totiž i filmaři, chtějíce Hostinec zfilmovat a žádali si mou spolupráci. Nemohl jsem odepřít. Nemohl jsem říci: Pánové, já to nepsal, já s tím nemám nic společného. A byla zde především možnost dalších příjmů pro Poláčka… zdálo se, že berlínská filmová cenzura vše schválí bez námitek, tak to bylo bez narážek, nevinné, idylické. Ale protektorátní časy se měnily… Někdy asi po roce přišlo rozhodnutí zamítavé…

Tenkrát už na tom mnoho nezáleželo; přilepšovat Poláčkovi již nebylo možno, neboť i za ním zapadla brána terezínského ghetta. Vrátí se?... Dopadlo to špatně, ale logicky: ti, jejichž hlavní zbraní byla nabubřelá fráze, zahubili spisovatele, který celým svým dílem frázi zesměšňoval. A tak se skončila historie Kamenného stolu, jen malá kapička v ponurém moři protektorátních dějů a osudů.

V den Poláčkových 55. narozenin dne 16. března 1947.“

Co dodat k tragickému osudu spisovatele a humoristy Karla Poláčka. Připomenutím jeho díla vás chceme naladit prázdninově, do pohody a úsměvu. Poláček by si to tak asi přál. A snad jen, že vše načetli paní Hana Klapkovská, paní Ivana Richterová a pan František Pivoňka.

Za nahrávku děkujeme panu řediteli ZUŠ Luboru Bořkovi. 

Dobrý poslech