Digitální archiv populární literatury

Napsal Anna Lukášková na . Odesláno do Stalo se v knihovně

Ústav pro českou literaturu Akademie věd zveřejnil Digitální archiv populární literatury - http://dapl.ucl.cas.cz/. Zájemci se tak mohou on-line probírat například zapomenutými výtisky prvních českých detektivních příběhů, jež vycházely ještě za c. a k. Speciálně se zaměřuje na sešitkové série povídek a další periodické či poloperiodické edice populární beletrie.

Přes webovou stránku ústavu lze najít jednotlivé exempláře nebo dílčí soubory masových tisků, zatím především detektivních povídek, z období do roku 1945. Jejich digitální kopie či originální výtisky byly shromážděny pro potřeby literárněhistorických a bibliografických projektů řešených v ústavu. Svazky i edice se průběžně doplňují, archiv se buduje už od roku 2004. Část kopií byla pořízena z originálních dokumentů, zařazených do fondu Knihovny ÚČL (katalog). Zbývající digitální kopie byly pořízeny z exemplářů zapůjčených ze soukromých sbírek. To omlouvá sníženou kvalitu někerých reprodukcí, způsobenou improvizovanými podmínkami snímání při zápůjčkách ze soukromých sbírek.

Jako první je v archivu zveřejněn výběrový soubor svazků ze všech pěti edic, v nichž od konce roku 1906 vycházela série povídek o newyorském, posléze hlavně chicagském detektivu Léonu Cliftonovi. Šlo o první původní detektivní prózy napsané v českém jazyce.

Materiály z Digitálního archivu populární literatury ÚČL AV ČR, v. v. i., jsou čtenáři k dispozici pro interaktivní listování, a to výhradně pro nekomerční, vědecké či studijní účely a pouze pro jeho osobní potřebu, jak se můžete dočíst v podmínkách využití tohoto archívu.

Zveřejněno dle údajů Mgr. Romana Giebische, Ph.D. a webových stránek http://dapl.ucl.cas.cz/

Festival Jeden svět a knihovna

Napsal Anna Lukášková na . Odesláno do Stalo se v knihovně

 

Co mají festival a knihovna společného? Překvapivě knihy. V rámci letošního ročníku se organizátoři rozhodli zapojit do festivalu i knížky. Možná jste je během akcí v prostoru divadla potkali. A po festivalu knížky neosiří a jako dar se dostanou do naší knihovny, kde, doufáme, zaujmou i další čtenáře (nebo si je přijde vypůjčit a dočíst návštěvník festivalu).

Jsou to tyto tituly:

  1. M.Spitzer: Digitální demence. 2014
  2. M. Sunden: Život bez peněz. 2014
  3. N. Klein: Bez loga. 2005
  4. M. Binebine: Boží koně ze Sidi Moumen. 2014
  5. L. Ostalowska: Akvarely pro Mengeleho. 2014
  6. C. Stojka: Žijeme ve skrytu. 2014
  7. Já to doufejme ňák zmáknu, 2009
  8. M. Satrapiová: Persepolis (1,2). 2013
  9. G. Kuijer: Všehokniha. 2014
  10. M.Míková: Škvíry. 2014
  11. K. Liesmann: Univerzum věcí. 2012
  12. McKibben Bill: Zeemě: Jak přežít na naší nové nehostinné planetě. 2013
  13. W. Dufty: Cukrové trápení. 1998
  14. V. Syrový: Tajemství výrobců potravin. 2008

 

Heseliův urbář

Napsal Anna Lukášková na . Odesláno do Stalo se v knihovně

Jarní měsíce přinesly značnou úrodu knih z našeho kraje nebo o něm. Do let 1676-1677 spadá Urbarium neoconscriptum cum explicatione brevi čili Nově sepsaný řád všech trvalých povinností a rent, které plní a odvádějí dědiční poddaní slavného kláštera Broumova ve městě a okolí. Urbář vychází v kvalitním českém překladu díky autorům Jaroslavu Koláčnému, Šárce Steinové a Vladimíru Waagemu. Vydavatelem je Národní zemědělské muzeum v Praze.

Podle Slovníku archivní terminologie je urbář „soustavný soupis poddanského (rustikálního) pozemkového majetku vrchnosti a důchodů z něho plynoucích“. V úvodu knihy se dočtete: „Popis obcí má stanovený obsah a pořadí. Nejprve je určena poloha, pak vodní poměry. Případně jsou uvedeny stručné údaje o tom, kdy obec broumovská vrchnost získala. Následuje popis mlýnů, informace o faře, popis významných domů, například šolcoven, far a škol. … Po popisu vsí následují popisy vlastního hospodářství kláštera, dvory, pivovary, krčmy a rybníky.“ Autorem urbáře je Johann Geord Adalbert Hesselius, který „zachytil podobu krajiny, města a vesnic Broumovska ještě před jejich barokní proměnou…“ Unikátní je obrazová příloha – mapy vesnic a města Broumova. V úvodu knihy se čtenář dozví nejen informace o urbáři, jeho významu pro studium historie ale i informace o osobě autora urbáře.

Proto patří dík panu Zimovi, který nás jako první o vydání urbáře informoval.